ZÁZRAK "PRÁZDNÉHO PROSTORU"
Stále více vědců teď hovoří o “vesmírech”, které vznikly z ničeho atd. Je to možné? Není to šílenství?
Drtivá většina lidí, kteří úspěšně prošli mozkovou prádelnou (myslím, že ji nazývali střední a vysokou školou), vůbec netuší, že špičková věda nyní diskutuje o věcech, které vznikly "z ničeho".
V časopise “Science
News” z 18.2.1995, v článku nazvaném “Vznik vesmírů, konstanty z
ničeho” (str. 102) stojí:
”Kvantová kosmologie stanoví, že neskutečně malé vesmíry se spontánně
vyvíjejí z ničeho.”
Jestliže se pozastavíte a začnete přemýšlet, brzy přijdete na to, že hmotný vesmír opravdu musel vzniknout z “ničeho”, neboť jinak by musel existovat věčně a nemít žádný počátek. Projdete li si současnou vědeckou literaturu, narazíte na řadu diskusí mezi vynikajícími fyziky, matematiky, atd. o těchto otázkách.
Přečtěte si třeba “Nic není prázdné: Vakuum v moderní kvantové fyzice pole”, od I. J. R. Aitchisona, str. 887-894. Nebo se podívejte na pojednání “Relativistická kinetika neisotropního plasmatického média s utlumením v poli gravitační radiace”, ze “Soviet Physics Journal”, z prosince 1984 (anglický překlad Plenum, červen 1985, str. 1066-1069). Článek pojednává o získávání energie z vakua.
Michio Kaku, autor knih “Hyperprostor, vědecká Odyssea paralelními vesmíry, zakřivení času a 10. dimenze”, hovoří o bublinách prázdného prostoru - vesmír prý vzniká z těchto “bublin”.
Fridjof Capra v “The Tao of Physics” říká: "Rozdíl mezi hmotou a vzduchoprázdnem musí být konečně opuštěn, stává se evidentním, že virtuální částice mohou vznikat spontánně, z ´prázdnoty´ a znovu v ní zmizet, beze stopy po jakémkoli nukleonu či známky interakce pole…, vakuum má hodně daleko k prázdnotě. Naopak - obsahuje bezpočet bez konce vznikajících a opět zanikajících částic."
Nejbližší je pak paralela mezi “Prázdnotou” východního mysticismu a pohledem moderní fyziky. Tato Prázdnota i fyzikální vakuum, jak figuruje v teorii pole - není stavem "čistého nic", ale obsahuje potenciál všech forem částicového vesmíru. Tyto formy na druhé straně nejsou nezávislými fyzikálními jednotkami, ale zřetelně přechodnými manifestacemi bázické Prázdnoty. Jak říkají sútry: ”Forma je prázdná a prázdnota je formou.” Základem dynamických vztahů je tedy vztah mezi virtuálními částicemi a vakuem, které je vpravdě “živoucí prázdnotou” (living Void), pulsující v nekonečném rytmu tvoření a destrukce. Objev dynamické kvality vakua považuje mnoho fyziků za jeden z nejdůležitějších objevů moderní vědy. Z jakési prázdné nádoby, fyzikálního termínu prázdnoty, se vakuum vyšvihlo do role dynamické kvantity nejvyšší důležitosti. Závěry moderní fyziky jak se zdá potvrzují slova čínského myslitele Chang C´: “Když dojdete k poznání, že Velkou Prázdnotu vyplňuje "Či", dojde vám, že cosi jako nicota neexistuje.” Věda aplikující fyziku tvoření “něčeho” z “ničeho” má názvy jako “energetika”, “psychoenergetika” nebo “skalární elektromagnetizmus".
V článku o tvorbě vakua Franka Kuznika, ve dvojčísle magazíu "Air & Space" z června a července 1995, se na straně 70 dočteme: ”Může vůbec cokoli vzniknout z ničeho?" Alex Ignatev v to věří. Ignatev, fyzik a profesor chemie z Univerzity of Houston často píše rovnice tohoto procesu na tabuli v univerzitní posluchárně.
Ve "Fer-De-Lance" Lt. col T.E.Beardena, č. 60, na stránce 106, stojí: Zajímavá byla Interakce, která proběhla mezi Chruščovem a fyzikem P. Kapicou, laureátem Nobelovy ceny. Chruščov požadoval absolutní obranu SSSR, a to takovou, aby sovětům umožnila zahájit jakoukoliv požadovanou akci bez rizika, že země ponese následky odvety. Kapica informoval Chruščova, že má-l být vyvinut systém umožňující totální neutralizaci řízených střel nepřítele, může být vyvinut pouze na bázi jednoho z nových principů odvětví fyziky, jemuž se říká psychoenergetika. V zásadě jde o rozvinutou teorii elektromagnetizmu, jíž Bearden říká “skalární elektromagnetizmus.”
Nyní tedy už víme, že “psychoenergetika” zmíněná v tezích “Nebeský oheň” je totéž, co T. E. Bearden nazval “skalárním elektromagnetizmem” a Rusové “energetika.” Bearden o tomto subjektu publikoval řadu prací. Seznam jeho knih poskytne Tesla Book Company, P. O. BOX 121873, Chula Vista, CA 91912.
"Okolo roku
1950, těsně po vypuknutí korejského konfliktu, započal SSSR
s velmi vážně míněnými, masivními experimenty, využívající
fázových kombinací antén a radarových kmitočtů. Šli po tom, čemu říkali
´enenergetika´" (T.
E. Bearden: "Aids, Bilogical Warfare", str. 86). "Na
základě důležité Whitakerovy práce jsem formuloval revidovanou koncepci
elektromagnetizmu a přejmenoval ho na ´skalární elektromagnetizmus´, abych
zdůraznil, že pozorovatelná elektromagnetická vektorová silová pole jako
taková neexistovala ve vakuu, zatím co dynamická skalární pole ano (vakuum
není prázdné). Chtěl jsem také upoutat zaslouženou pozornost k faktu,
že pokud se nějaká pozorovatelná částice hmoty nespojí v interferenci
dvou skalárních polí, neexistují žádné pozorovatelné (měřitelné) síly
(viz také Ashar-Böhmův efekt). Sověti tuto oblast nazývali
"energetickou". O vývin a využití technologie spočívající na těchto
poznatcích usiloval v rámci gigantického zbrojního programu SSSR desítky
let. Dost možná byli alespoň zčásti úspěšní. ("Aids, Bilogical
Warfare", str. 88)
Na str. 89 Bearden usuzuje, že “skalární elektromagnetizmus umožňuje průzkum
sjednocené teorie pole, včetně struktury vakua, zakřivení časoprostoru a
vytváření efektů na dálku (např. sestřelování letadel) a ve vyšších
dimenzích.”
Věnujte zvláštní pozornost zmíněnému klíčovému termínu “fázová kombinace antén”; pomůže vám identifikovat tentýž subjekt i jinde.
NULA NENÍ O
"NIČEM"
Naučili jsme se uvažovat o vakuu jako o nule, ničem, o prázdnu. Budeme li mít
na stole 7 kostek a všechny odebereme, nezbude tam žádná kostka, na stole
bude "nula kostek".
Později zjistíme, že tomu tak není vždy (viz také poznámka pod čarou!). Pokud totiž vezmeme 7 částic hmoty a 7 částic antihmoty a dáme je dohromady, máme matematicky nulu - ačkoli na stole vlastně leží 14 částic... Matematicky však můžeme říct, že se vyrušily navzájem. Přemýšlejte o tom, co to vypovídá. Je možné, abychom 14 částic zkombinovali dohromady tak, aby přestaly existovat a nezbylo nic? Asi ne. Není tedy možné, že “nic” je dělitelné na 14 “reálných částic”?
V algebře sčítáme plus sedm a mimus sedm ((+(1+1+1+1+1+1+1)) - (-(1+1+1+1+1+1+1))) a dostaneme součet nula, ale ve skutečnosti zde stále existuje 14 jedniček - číslic.
Bearden o tom říká: “Ačkoli nula signalizuje nepřítomnost jakékoli věci, může stejně tak signalizovat přítomnost několikanásobného počtu věcí”. (str. 98, "Aids, Bilogical Warfare").
Víme, že “prázdný prostor” není tak docela prázdný - jsou zde rádiové a radarové vlny, gravitace, kosmické záření, atd. Bearden a další poukazují na skutečnost, že i když toto všechno eliminujeme, to, co považujeme za prázdný prostor ve skutečnosti zahrnuje nsčetné množství "v interakci odpočívajících" kladných a záporných sil, které v důsledku toho signalizují nulu, takže běžnými způsoby nezjistíme jejich přítomnost. Zakřivením prostoru některé z nich “vypadnou z rovnováhy” - výsledkem je světlo, gravitace, atd. Jev je běžně vysvětlován jako "pozitivní gravitace", jenže za normálních podmínek je gravitační síla reverzibilní. Pak se jí říká antigravitace. Dá se předpokládat, že ji jistí lidé mají v rukou...
Poznámka.
Nula není hodnota, je to pouhá značka na myšlené přímce označující BOD PŘEKLOPENÍ
HODNOTY. Můžeme ji klidně nahradit třeba kytičkou nebo prasátkem.... O
starých národech se tvrdilo, že byly primitivní protože neznaly nulu.
Teoretická kvantová fyzika postupně zjišťuje, že "nula" je pouze
brzdou, blokující rozvoj myšlení. Měli bychom se chránit před nadměrným
používáním pojmu "primitivita". Zdá se, že šipka opatřená tímto
nápisem směřuje přímo na naše hlavy!