Vidíme tedy, že ELF záření je k vytvoření uvedeného odstínění nejvhodnější. Snadno si můžeme ukázat i to, že záření o frekvenci  f < 1Hz překlene kteroukoliv částici. Není těžké představit si, že v tomto případě budou uvnitř uzavřené částice odstíněny "mračnem" fotonů. Díky své nulové gravitační hmotě zabrání výměně gravitonů mezi částicemi uvnitř "mračna" a částicemi ve zbytku Vesmíru. Lze tedy konstatovat, že gravitační hmota částic, odstíněných fotonovým štítem, bude vzhledem k Vesmiru nulová a časoprostor uvnitř odstínění (vně částic) bude plochý nebo euklidovský.
Je jasné, že částicemi obsazený časoprostor zůstane neeuklidovský.

V euklidovském časoprostoru je maximálni rychlost šíření interakce nekonečná , protože se metrické mění na galileovské.

Interakce je tudíž okamžitá. Rychlost fotonů v tomto časoprostoru musí být nekonečná, už proto, že fotony jsou kvanty elektromagnetické interakce. Rychlost fotonů uvnitř štítu  tedy bude rovněž nekonečná. 

Nový relativistický výraz pro hmotu (rov. 2.06) 

na druhou stranu ukazuje, že částice s nulovou hmotou není podrobena relativistickému vzrůstu hmotnosti, protože jeji gravitačni hmota vzhledem k uvedeným podmínkám s nárůstem rychlosti nepřibývá, ale zůstává nezávisle na rychlosti částice nulová.
Gravitační potenciál částice tedy zůstane nulový, v důsledku čehož bude složka metrického napětí rovna -1.

Budeme zde tedy mít   přičemž t'  je čas na hodinách, pohybujících se společně s částicí -  ds² = c² dt² , kde t  je hodnota, kterou ukazují hodiny měřící čas zbytku vesmíru ( dx = dy = dz = 0 ).

Z kombinace obou rovnic vyvozujeme, že t' = t . To opět znamená, že částice nemůže podléhat relativistickým efektům Einsteinovy teorie. Může tedy nejen dosáhnout, ale dokonce i překročit rychlost světla.
Lze si představit kosmickou loď s pozitivní gravitační hmotou (m) kg  a negativni gravitačni hmotou, která se rovná  -(m - 0.001) kg ( viz System-G dodatek A), odstíněnou takovýmto štítem.
Jestliže tento fotonový štít vyzařuje celá plocha povrchu kosmické lodě, pak zůstává  časoprostor, který zabírá, neeuklidovský. V důsledku toho bude pro pozorovatele v tomto časoprostoru celková hmotnost kosmické lodě . 
Takže - i když její pohonný systém vyprodukuje (jen) F=10N , dosáhne zrychleni   
(viz také rovnice 2.05).

Vzhledem k "mračnu" fotonů okolo pláště kosmické lodě bude jeji gravitační interakce vůči zbytku Vesmiru nulová. Můžeme tedy říci, že nulová bude i její gravitační hmota ve vztahu ke zbytku Vesmíru. V důsledku toho budou nulové i setrvačné síly, které na ni působí, ve shodě s rovnicí 2.05 (Machův princip). To znamená, že taková loď ztrati setrvačné vlastnosti  (nebudou se na ni vztahovat setrvačné síly). A konečně, tato loď může dosáhnout a překročit rychlost světla, neboť, jak jsme si ukázali, částice s nulovou hmotou nebudou podléhat vlivu relativistických efektů.

Viz také :

• The System-G Experimental setup tested by Fran De Aquino on January 27th, 2000

• Engineering the System-G device by JL Naudin and Steve Burns    (CZ)

Reference documents :

The Gravitational Spacecraft by Fran De Aquino 
( physics/9904018 )

Gravitation and Electromagnetism: Correlation and Grand Unification by Fran De Aquino ( gr-qc/9910036 )