S ohledem na jeden z cílů Projektu odhalení jsem se v tomto vydání rozhodl podat některé popisy a interpretace méně "zahalenou" formou. Tady je jeden z nich. Myslím, že by se následující text měl stát podnětem pro techniky, kteří mají zájem o nová řešení. 
Dejte o sobě vědět -- ani tento text totiž ještě není tak docela úplný...

str. 2    str. 3    str. 4


Šalomounův chrám

Popis stavby, budované zhruba v letech mezi -950 -- -940, snadno najdeme v biblické Kronice II (Paralipomenon II; druhé knize Letopisů), v kapitolách 3. a 5. a v knize Králů I, kapitoly 5. až 7. Z tohoto zdroje se mimo jiné dozvíme, že na doporučení tyrského krále byl hlavním architektem Tyřan Huram-Abi (Chíram; Hiram). Pod jeho dozorem byli všichni řemeslníci, mezi nimi i slévači, kteří odlili veškeré kovové prvky a obřadní náčiní. To je opravdu zajímavá paralela k "božskému kováři", v širším smyslu odborníkovi nejen na práci s kovy, jehož dali bohové k dispozici Gudeovi o 1300 let předtím.
(V této souvislosti by bylo neodpustitelné přehlédnout, že právě Chíram, ‚Hiram', kovář a všestranný architekt, byl podle legendy zakladatelem svobodného zednářství! Tatáž legenda uvádí, že ho zabili jeho tři tovaryši, jimž nechtěl prozradit svou mistrovskou formuli...! Dost možná ho ale stihl stejný osud, jako strůjce pražského orloje...)

V knize UFO, bible a konec světa popisuji podle biblické předlohy konstrukci a vybavení stánku Úmluvy. Padlo zde podezření, že stánek i pozdější jeruzalémský chrám byly ve skutečnosti jakýmisi "transformátory statické elektřiny". Nové poznatky mne nutí k opravě: statická elektřina hraje vzhledem k funkci a účelu zařízení sice velmi důležitou, nicméně doplňkovou roli. Je nesporné, že stánek i chrám plnily stejný účel a funkci, chrám byl díky podstatně větším dimenzím mnohem účinnější. 
Postupně si popíšeme účel jednotlivých stavebních prvků.

Abychom si mohli udělat představu o rozměrech chrámu (rozměry jsou udávány ve starých "velkých" loktech), uvedeme si pro orientaci tehdy užívané míry a váhy:

Délky
1 loket (obyčejný) ÷ 50 cm
1 velký loket (starý) = 7/6 obyčejného lokte ÷ 58,3 cm
1 špan = 1/2 lokte ÷ 25 cm
1 dlaň = 1/3 španu ÷ 8,3 cm (= 1/6 lokte)
1 prst = 1/4 dlaně ÷ 2 cm (= 1/24 lokte)
1 prut = 6 loktů ÷ 3 m
1 stadion ÷ 200 m

Duté míry
1 kor (100 gomerů) ÷ 360 l
1 bath, efi (10 gomerů) ÷ 36 l
1 šefel ÷ 12 l
1 hin ÷ 6 l
1 gomer ÷ 3,6 l
1 kab ÷ 2 l
1 log ÷ 0,5 l

Váhy
1 talent ÷ 59 kg (60 min)
1 mina = 60 a později 50 lotů ÷ 1 kg
1 lot ÷ 16 gramů

Kovová platidla
1 lot zlata ÷ 16,4 g; 1 mina zlata -- ÷ 820 g;
1 talent zlata ÷ 49 kg
1 lot stříbra ÷ 14,5 g; 1 mina stříbra -- ÷ 725 g
1 talent stříbra ÷ 43,5 kg

Rozměry prvního chrámu
Na jednu z mnoha neshod v biblických textech narazíme už v úvodu. Existují totiž dva popisy chrámu a vybavení. Liší se především udanými rozměry. Podívejme se napřed na záznam ve druhé knize Letopisů (Par. II. 3). Zde je udávána délka budovy 60 a šířka 20 loktů. Tedy obdélník o délce asi 34,8 a šířce 11,6 metru. Poměr stran je přesně 3:1.

Svatyně (Dvir -- interpretuji jako "místo, které hovoří; šeptá") zaujímala celou šířku o stejné délce a výšce (20 loktů). Tedy krychle o hraně 11,6 × 11,6 × 11,6 m. 
Stěny dovnitř tohoto prostoru vestavěné dřevěné místnosti byly oboustranně obloženy zlatem. 
Z dalšího vysvítá, že základní míry neplatí pro kamennou stavbu, ale pro vnitřní rozměry obvodových stěn dřevěné vestavby, jejichž tloušťku biblický zdroj neuvádí. 
S největší pravděpodobností ji však lze vypočíst nebo převzít z rozměrů udávaných pro stánek Úmluvy!

Také místnost před svatyní (Hechal -- ze sumerského E.GAL -- "velký dům; dóm") měla stejný půdorys. Byla táflována cypřišovým dřevem potaženým zlatem. Stěny byly zdobeny "květinovými řetězy", drahokamy, "cherubíny" a "rytinami palem". 
Dveře, prahy i střešní trámy obou místností byly potaženy zlatem. Poslední třetinu chrámu zabírala předsíň (Ulam -- sumersky ulammu).

Kniha Králů (v I. 6.2) naproti tomu uvádí výšku vstupní haly 30 loktů, délku místnosti 40. To ovšem odpovídá zvětšeným proporcím stánku úmluvy. Jde o omyl, nebo o záměrný zmatek sloužící k zamlžení informace, že tyto stavby plnily stejnou funkci? Rozměry nejsvětějšího svatostánku, Dviru, se ovšem shodují. O prostorách nad svatyní -- nadbývá deset loktů -- kniha Králů zarputile mlčí.

V Letopisech II. je další zvláštnost. Jako délku uvádějí šířku budovy a výšku 20 loktů! Je to chyba v překladu, nebo je zde naznačeno, že místnost (včetně vnitřního zařízení, a tím i umístění "cherubínů") je třeba i při stejných rozměrech vidět jako situovanou napříč domu, ne podél jak se všeobecně předpokládá? To znamená, že i když jde o totožný rozměr, není to jedno! Navíc je zde, na rozdíl od vstupní a střední části chrámu, zmínka o "horních místnostech nad svatyní", se stěnami potaženými zlatem. Jak jinak.

Tímto kovem Šalomoun nešetřil. Žádné pozlátko -- jen k potažení dřevěných stěn, podlah a stropů Dviru, v němž stála archa, bylo použito 600 talentů zlata. To je 29 400 kilogramů! Pan Wells, tvrdící, že Šalomoun byl proti egyptským panovníkům pouhý "králík", asi bibli četl jen velice zběžně... Každý zlatý hřeb, jimiž byly upevněny zlaté pláty k ostění, vážil 50 lotů (0,82 kg...). Tady se opravdu nedá hovořit o pozlacení. Nabízí se nepřehlédnutelná paralela k popisu inckého Chrámu Slunce v peruánském Cuzcu, vypleněného Španěly. I zde byly zlaté pláty připevněny ke stěnám těžkými zlatými hřeby vážícími téměř 8 kg.

Na staveništi bylo přísně zakázáno používat železo, včetně železných nástrojů (Král. I. 6. 7)! Jak později uvidíme nebylo to samoúčelné. Jakýkoli ve stavbě zapomenutý železný předmět mohl vážně narušit výsledný efekt díla...

Ve svatyni stáli dva pozlacení "cherubíni" z olivového dřeva. Jejich křídla měla rozpětí 580 cm. Stáli tak, že se jedním křídlem dotýkali stěny a druhým křídla druhého. 
Tady zřetelně vidíme, že bible udává rozměr vnitřních stěn, který skutečně musel být 11,6 metru.
 
Po stranách vstupního schodiště (podle Pa. II. v jisté vzdálenosti od domu) vztyčil Huram-Abi oba obrovské duté měděné sloupy. Byly 15 loktů vysoké
(Pa. II. udává 35!). Tloušťka stěn válců byla čtyři prsty (8 cm), obvod 12 loktů. (Po rekonstrukci se vzhledem k ostatním rozměrům přikláním k názoru, že správný bude údaj v Knize králů, udávající rozumnou výšku 15 loktů. Ale mohu se mýlit.)

Tyto obrovské válce nahoře uzavíraly pět loktů vysoké lité "makovice". Obepínal je "závoj" kovového pletiva, zdobený "dvěma sty zlatými koulemi velikosti granátového jablka". Byla připevněna ke kovovým klecím, ve dvou řadách, a to tak aby mezi nimi a koulemi hlavic byla pravidelná mezera.
"Na vrcholu těch sloupů bylo dílo liliové", dozvíme se nakonec. K hornímu okraji válců byly připevněny konstrukční prvky (opěry koulí?) s trojitým hrotem. Tentýž prvek najdeme například i na hlavicích řeckých sloupů. Prohlédněte si dole obrázek Raimondiho stély nebo zkuste uhodnout, čím jsou nahoře ukončena "žezla jaguářího muže" z Chavínu! Zajímavá "souhra náhod", že?
"Pravý sloup nazval Jachin (Jachim) a levý Boaz (Boas)", praví bible.

Ze závěrů o účelu podzemních instalací v Duatu a lagašském Girsu vyplývá nutnost produkce značného množství energie. Některá z popisovaných staveb musela sloužit jako elektrárna.





"Jaguáří muž" z Chavínu
(Raimondiho stéla)


Předkové říkali pyramidám a zikkuratům "hory bohů". Také popis událostí na Sinaji se zmiňuje o "hoře", kterou Ninurta zničil jako první!

Místo, ze kterého vzlétají bohové,
vyhodím do vzduchu.
(Erra epos)

Nechali bohy uprchnout,
nechali je prchnout před spalujícím žárem.
To, co sloužilo k letům k Anu, zničili,
vymazali tvář tohoto místa, zničili je.
(Kedor--Laomer)

Na nejvyšší horu (?) odešel Ninurta,
nesrovnatelných sedm hrůzu budících zbraní vzal s sebou.
Hrdina dorazil na nejvyšší horu.
Zvedl ruku, hora byla roztříštěna,
pak vymetl i rovinu u hory Nejvyšších;
v lesích nezůstal jediný strom.
(Erra epos)

Oběma místům pravděpodobně vévodily obrovské pyramidy nebo zikkuraty. Podezření, že umělé "hory bohů" měly něco společného s výrobou energie, potřebné k dosažení bran kosmu, nepřímo potvrzuje biblická historka o babylonské věži.

Pokusme se tedy odhalit princip takové energetické centrály a vyjděme přitom z předpokladu, že Šalomounův "chrám" byl výkonnou elektrárnou, pracující na stejném principu jako Gudeův zikkurat.

další strana