Zecharia Sitchin
oficiální webová stránka (E)

Kliknutím zvětšit!

 Czech Version by GeWo 


NOVÝ ČLÁNEK 
(přidáno 17. května 2001)

ZÁLEŽITOST SE SKRYTOU PLANETOU

"Daleko za hranicemi slunečního systému sestávajícího z devíti planet může být těleso o velikosti Marsu, které kdysi bylo -- a možná stále je -- jeho členem"

Je tenhle odstavec vyňatý ze scifi románu, nebo snad pochází z nějakého Sitchinova článku o Nibiru?

Ne. Je to úvodní odstavec ze zprávy v Science News ze 7. dubna 2001, uveřejněné pod titulkem "Kometa létající po náhodné oběžné dráze byla ovlivněna skrytou planetou.” ("A Comet’s Odd Orbit Hints At Hidden Planet.”)

V článku jsou uvedeny závěry mezinárodního týmu astronomů studujících nepravidelnou kometu 2000 CR/105, objevenou v minulém roce. Obíhá po velmi rozsáhlé eliptické dráze, která ji odnáší až do vzdálenosti zhruba 4.5 miliardy kilometrů od Slunce (aphel). Nejblíže se k němu dostane na vzdálenost Neptuna; perioda oběhu je “něco kolem 3 300 let” (Sky&Telescope News z 5. dubna 2001).

“Tou měrou protáhlá oběžná dráha je obvykle znakem toho, že se dotyčný objekt dostal do gravitačního vlivu nějakého masivního tělesa," píše R. Cowen ve Science News.  Byl to gravitační "tah" Neptuna? 
Ze studie publikované v časopise Icarus vyplývá, že tým astronomů, vedený Brettem Gladmanem z Observatoire de la Côte d'Azur v Nice, Francie, tomu po důkladné analýze všech možnosti nevěří. Alternativou je, říká Gladman, že  “v dráze této komety může mít prsty nějaká ze Země neviditelná planeta” zhruba o velikosti Marsu, "která se může nacházet asi 200 AJ od Slunce," tedy v takzvaném Kuiperově pásu plném kometárních a jiných planetárních trosek. Přítomnost takového tělesa může také zdůvodnit, "proč mají některá tělesa v tomto pásu dráhy odkloněné od roviny (ekliptiky), v níž obíhá všech devět známých planet slunečního systému."

“V Kuiperově pásu nepochybně ´dělá peklo´ něco masivního," řekl magazínu Harold F. Levison ze Southwest Research institute v koloradském Boulderu, a dodal: "Otázkou je, jestli to tam pořád ještě je."

“Dráha komety změněna mysteriózní planetou” (Comet’s Course Hints at Mystery Planet), stálo 6. dubna 2001 v titulku článku v časopisu Science, který uvádí novinky z astronomického výzkumu. Ve zvláštní zprávě, kterou zveřejnil holandský astronom Govert Schilling, jsou všechna zjištění shrnuta do jediného odstavce:

"Mezinárodní tým astronomů oznámil, že kolem Slunce obíhá po nepravidelné a velmi protáhlé dráze jakási superkometa, což podněcuje k úvaze, že se na nejzazším okraji naší sluneční soustavy skrývala jakási planeta...  A co víc, neznámý objekt je tam pravděpodobně dosud."

 

Nuže, jak pravili Sumerové…
Čtenáři mých knih si teď mohou spolu se mnou říct: "Co je na tom nového?"

Už od uveřejnění své první knihy (Dvanáctá planeta) v roce 1976 jsem tvrdil, že nejen sumerské, ale i ostatní středovýchodní texty a znázornění ukazují, že tamní starověké národy byly velmi dobře obeznámeny s úplnou skladbou našeho slunečního systému, který mimo Slunce a Měsíce obsahuje deset (ne devět) planet -- desátá planeta (čili dvanáctý člen našeho solárního systému) oběhne Slunce po velmi protáhlé eliptické oběžné dráze jednou 3600 let. Její sumerské jméno je Nibiru. 

Upozorňoval jsem i na to, že sumersko-akkadské texty jako Enuma Elish (takzvaný Babylonský epos o Stvoření) nejsou jen jakési mytologické pohádky, ale záznamy svědčící o důmyslně klasifikovaném, vyšším poznání. Vědecké a školské instituce (viz například předchozí článek Příběh o špatně umístěném čajníku) se tomuto nevyhnutelnému závěru urputně brání, jelikož jeho přijetí nevyhnutelně vyžaduje akceptanci prastarého tvrzení obsaženého v sumerské tradici -- že Zemi navštívili mimozemšťané -- ANUNNAKI, "Ti, kteří přišli (sestoupili) na Zemi z nebe".

Podle mé interpretace starých textů byl Nibiru planetou, vyvrženou z cizího slunečního systému ve vzdáleném kosmu. Byla zachycena v našem slunečním systému poté, když v těsné blízkosti míjela Neptuna. Posléze se uvnitř systému zapletla do kolize s jednou z pra-planet, přičemž vznikly trosky tvořící nám známý pás asteroidů. V důsledku této srážky se také Země a Měsíc ocitly před zhruba 4 miliardami let tam, kde dnes jsou.

A víte už tohle? V článku "Neptune Attacks!" (Neptun byl napaden!), který se objevil 7. dubna 2001 v magazínu New Scientist, Ivan Semeniak mimo jiné píše:

“V tom lze vidět nový důkaz toho, že se Země a Měsíc před asi 3,9 miliardy let srazily s neočekávaným mrakem smrtících kosmických trosek… Co spustilo tento útok? Muselo se změnit cosi ve struktuře slunečního systému.”

To “cosi,” a jsem si tak jist jako nikdy, byl příchod Nibiru.

Květen 2001                                                                                                                ZECHARIA SITCHIN


© Z. Sitchin 2001
Reprinted with permission

PŘÍBUZNÉ TÉMA


PŘEDCHOZÍ ČLÁNKY

Senzační odhalení v lidském genomu
Geneticky upravený primát
Astronaut podepřel Sitchina
Záležitost astronoma ????
Příběh o špatně umístěném čajníku
Rozhovor v Bellarii
Případ zvrstveného asteroidu
Případ zmizelého slona

 

O AUTOROVÝCH KNIHÁCH

**  PICTURE OF ALL BOOKS **

Of Heaven and Earth  
The 12th Planet Available Again
The Cosmic Code now in German

 

 

Zechariovy knihy v paperbacku lze objednat 
u Avon Books, New York. Některé dotisky 
v pevné vazbě dodává Bear & Co. (anglicky)

Zecharia Sitchin nemá email, ale můžete mu psát na adresu:
P.O. Box 577, New York, NY 10185

Originální stránky (E)

Webmaster
Email
(erik@sitchin.com)

Translation © GeWo 2001

 

POZOR!
po < NÁVRAT KE GENESIS >
   vyšla další Sitchinova kniha
"The Wars of Gods and Men"
pod titulem
 < VÁLKY BOHŮ A LIDÍ >
(ISBN 80-86459-07-1)
CENA 289 Kč

Nakladatelství Dobra 

Mail to Webmaster - Czech Edition


I TYTO STRÁNKY HLÍDÁ WOKO!