p

     Strana 17  
q    
q Laskarův výrok o "prachaosu", projevujícím se zejména u vnitřních těles soustavy, opět potvrzuje, že Sitchinem rekonstruovaná kosmogonie nebyla ani božským mýtem ani sumerskou či babylonskou pohádkou na dobrou noc...
Vzhledem ke kratším dobám oběhu jsou vnitřní planety - Marsem počínaje a Venuší konče - v daleko větším ohrožení. Také Velikovským popisované a "vědeckými kruhy" vysmívané abnormality, pozorované na obloze národy staro- a dávnověku, zřejmě přímo souvisejí s přítomností Vetřelce.
V době, kdy opustí střed systému a zmizí jeho přímý vliv, hrozí nejen Zemi několikerý průlet pásmem zavlečených trosek, provázený opravdovým bombardováním těžkými kusy! Pak se, až na občasný dopad nějakého bolidu a periodické "deště" meteoritů o velikosti zrnek písku, stávají "padající hvězdy" zvláštností. "Zásobárna projektilů" v pásu asteroidů je téměř nevyčerpatelná. Čeká se jen na to, až si Vetřelec přijde pro novou vlečku...

Vědomé lži zástupců "vědy"?
Na povrchu Měsíce můžeme pozorovat, že největší "krátery" - mare (kráterům ani impaktům nepodobné útvary, údajně vyplněné vyvřelou lávou, které ovšem mohou být i stopami gigantického elektrického oblouku, vzniklého při vyrovnávání potenciálů během "nebeské bitvy") - pokrývají obrovské plochy povrchu. Menšími impakty byly narušeny až později.
Co se týče meteorického prachu, je ho zde sotva pár centimetrů. Astronauti se v něm v každém případě nebrodili po ramena, jak by se dalo očekávat, kdyby...
Poznatky z Měsíce by na žádný pád neměly být vyhodnocovány podle pozemských kritérií. Snaha po zařazení výsledků do "patřičných přihrádek" by snadno mohla vést k neodpustitelným a zavádějícím chybám. Měsíc, říkají Sumerové, je totiž malá, samostatnosti zbavená planeta.
Zdá se, že v nedávné minulosti došlo ve vztahu k Měsíci k celé řadě podivných "omylů", které věda z jakýchsi důvodů tají.
Namátkou jen některé.
• Ačkoli uniformistická školní pravda stále ještě trvá na tom, že Měsíc má v poměru k Zemi šestinovou přitažlivost, dokázalo již chování prvních sovětských družic, že tady něco nehraje. Ne a ne se trefit... Dnes víme, že sféra přitažlivosti zemského souputníka zasahuje mnohem dál do prostoru, než se předpokládalo. Namísto původně uváděných 32 127 km, to ve skutečnosti je více než dvojnásobek - 69 998 km!
Počítačovou analýzou (podle některých badatelů prý uměle zpomalovaných?!) záběrů, pořízených různými posádkami lodí projektu Apollo, lze údajně zjistit, že gravitace na povrchu Měsíce je asi jen o třetinu nižší než pozemská...!
• Požadavky týmu do podfuku tisíciletí nezasvěcených geologů, kteří doslova prosili, aby jedna z misí Apollo přistála poblíž měsíčního pólu a poohlédla se po vodě, životně potřebné v případě založení základny, zůstaly nevyslyšeny.
Vodu na Měsíci hledal (a samozřejmě i našel!) z oběžné dráhy satelit - Lunar Prospector - vypuštěný 6. ledna 1998. Současně pořizoval detailní záběry povrchu, údajně za účelem zhotovení přesných map. Proč až tak pozdě? Ve zprávách jsme u příležitosti jeho vypuštění mohli slyšet (pardon) doslova nebetyčnou blbost: po vodě měl pátrat zejména v okolí jižního pólu, kde se údajně shromáždila - z prolétajících komet... Mám pocit, že toto tvrzení už je trochu moc "přitažené za vlasy" i pro smrtelníka, který se o výzkum kosmu příliš nezajímá. Na Měsíci voda je (i když na povrchu ne v tekutém stavu), a co víc - zdá se, že Měsíc má sice řídkou, ale přece jen jakousi plynnou atmosféru!
• Je zde na každý pád dostatečné množství plynů, aby si astronauti mohli (s využitím vztlaku atmosféry) házet Frisbyho diskem... Přítomnost plynů je zřejmá z analýzy vztlakem ovlivněné křivky, kterou plastový disk za letu opisoval. Proč ho vlastně vozili s sebou?
• Vlajka na záběru prezentovaném nadšenému lidstvu jako fotografie se na původním, a dnes již dostupném filmovém záznamu, ve skutečnosti slabě pohybuje! Tedy vlaje!
• Existují fotografie údolí, jehož dno vypadá jako porostlé nějakým druhem mechu nebo lišejníku; na jiných jsou vidět záhadné umělé trojúhelníkové útvary.
Veškeré filmové záběry tohoto druhu byly utajeny nebo před zveřejněním rozostřeny, vyretušovány a prezentovány jako fotografie. To byla, a podle některých pramenů a náznaků dosud je, běžná praxe! Teprve dnes některé obrázky a záznamy prosakují na veřejnost v originálním stavu.
• Průzkum Měsíce byl i přes nesplnění programu, na který byl dostatek finančních prostředků, nečekaně zastaven.
Otázka: Jak staré a jak kvalitní jsou poslední zveřejněné (neretušované) fotografie odvrácené strany Měsíce?
———
Ze všech dosavadních poznatků lze vyvodit asi tolik:
- Vlezli jsme do kuchyně někomu, kdo nás v ní nechce.
- Někdo (na Zemi) nás (možná právem) považuje za spolek slabomyslných bytostí, neschopných psychicky zpracovat převratný poznatek, že je všechno jinak...
- Veškeré údaje byly pozměněny ze strategických důvodů. Američané dosud nepřehodnotili způsob sdělování některých utajovaných informací.
Spekulativní možnost:
- Lidstvo jako celek dosud není zralým partnerem pro otevřený kontakt, i když k němu dávno došlo a byl utajen.